poezie

"Jemná přírodní lyrika vsazená do Máchova kraje a svou subtilností připomínající japonské haiku." Charakterizuje novou sbírku básní Svatava Antošová.

Sbírka básní o lásce, pocitech, myšlenkách a věcech kolem nás. 55 zdánlivě nesourodých básní, které mapují autorovo hledání svého stylu, autorův výkvět. Blázni kvetou, tak se začtěte a vykveťte taky.

Nesourodá básnická sbírka čtyř autorů, kteří toho však mají společného mnohem více, než by si sami vůči sobě přáli. Sesbíráno jejich, kdyby jen dobrým známým…

Ve své nejnovější sbírce básnířka navazuje na trend realizovaný i v předchozím básnickém souboru Kropení svěcenou vodou.

Limitované vydání sebraných textů Jana. Jana Nováka sdružených ve třech knihách s názvem Labutí sádlo představuje ojedinělý a osobitý básnický úkaz, který se vzpírá jakékoli kategorizaci, přičemž na čtenářskou percepci klade nesmírné nároky.

Borzičova sedmá básnická kniha Legendy navazuje ve zkoumání mytického podloží všednosti na jeho sbírku Orfické linie (Malvern, 2015).

Kniha obsahuje nostalgické verše Ivana Wernische, dále pak rýmované i nerýmované básně Václava Rozehnala, kruté a zábavné písně divokých národů, sborový zpěv jihočeských badatelů, básně v řecko-římském stylu.

Sigismund Bouška (1867-1942) ve svých Pietách reflektuje život mnicha a kněze s láskou a pokorou nejposlednějšího služebníka.

Titul s ukázkami básní 70.000, Kantor Halfar, Kdo na moje místo, Jen jedenkrát, Slezské lesy, Maryčka Magdonova a dalšími vychází poprvé digitálně.

Poltergeist je hlasitý paranormální jev, duch domu, který se projevuje nevysvětlitelnými přesuny nábytku, šramotem za zdí či samovolnými explozemi.

Muž blízký důchodu bydlel s nevlastním dědou v pražské Šikmé ulici. Děda ale umřel, a bejvák v Šikmý si vzali dědovi příbuzný, tak ten chlap neměl kde bejt, než se ho ujala ta paní. Je to ve Šmoulově...

Básně Kristýny Svidroňové jsou komponované do celku, jemuž dominuje lyrická mluvčí v druhé osobě a bohatý svět rostlinné říše a životodárné vody, na níž tento svět závisí: duby, břízy, olše, kaštany, smrk, zázvor, borůvky, ...

Název této útlé knížky nám napovídá o svém obsahu vše. Tak kde je tedy vlastně ono tajemství? Oba autoři, Petra Čiháková i Jiří Brůna, ve své společné nadčasové básnické výpovědi tuší, že dobro je tajemstvím samo o sobě.

Text sbírky je důsledně psán tzv. du-formou a její specifikum, básnické sebeoslovování pointuje se tu ke grotesce filozofických maxim („Už jdeš, jen ses zamyslel.“), tu k hravým imaginacím za účasti saint-john perseovské „logiky snu“,...

Známá postava Babičky Boženy Němcové rozehrála autorovu fantazii tak, že básnicky ztvárnil její osobnost, osudy i city, jimiž hořelo i trpělo její srdce, a promítl do nich spisovatelčin trpký lidský a citový úděl.

Lavina bytí je již čtvrtou básnickou sbírkou Ivany Štětkářové – navazuje na předchozí úspěšná díla Fragmenty života a neživota (2015), ...

Sbírka lehce stravitelných básní a básniček. Autor v nich s nadhledem, někdy s humorem, jindy s obavou či vyloženě v depresi zachycuje různě „barevné“ etapy života, ve kterých se pozná každý.

Poezie autorů, kteří netouží být veřejně počítáni za básníky a účastnit se literárních tanců, bývá zvláštně očištěná. Jen do ní se doopravdy vtěluje staré klišé o textech, které musely vzniknout, protože se nedalo jinak.

Lubor Vyskoč není autorem, který by za každou cenu experimentoval a usiloval o něco nového. Je si vědom svého básnického hlasu a drží se jej, jeho poetika je pevnou stavbou, bezpečným prostorem.

Psík Moko má jen jedno oko. Protože se mu všichni smějí, žije daleko od lidí a zvířat.