(...) Na první pohled útlý cestopis totiž nabízí spoustu skvělého čtení. Nejde jen o klasický popis cizích krajů, ale pro nás Čechy a Moravany má knížka i trochu jiné kouzlo. Oba cestovatelé totiž prošli krajem, do kterého se tuzemské šlépěje bořily až příliš často-argentinským Čakem. Právě tady se totiž nacházela a stále nachází největší kolonie Čechoslováků v Jižní Americe. (...) . Osudy našich krajanů zmíněné v knize však nejsou příběhy plnými zlata a bohatství. Spíše se dočtete o smutku, slzách, strádání a chudobě, která našincům nedovolila vrátit se zpátky do vlasti

(…) Cestovatelé bývají sice v úctě národa, ale jen do té doby, než na ně sklerotická národní paměť zapomene. Hanzelkovi a Zikmundovi dlužíme za víc než za pár cestopisných knížek. Vždyť nám ve své době sdělovali, co nebylo tak samozřejmé jak dnes – že totiž existuje ještě jiný svět než svět internacionální jednoty, který nám bylo dáno žít, a to svět tu bohatý, onde bídný, tu krásný, onde nevzhledný, ale především svět rozmanitosti. Svět kypící barvami, tvary, idejemi…