Závěrečná zpráva

(...)Hurníkova schopnost ovládnout sebe isituaci, zvládnout protikladnosti, je asi onou silou, která mu dovolila procházet třeštivými a tříštivými časy, roky 39, 45, 48, 68 - dvojím vojenským obsazením země, zdvihy i propastmi, až po rok 1989 - a zůstat sebou, odolat selhání mravnímu a uměleckému - jakých tady byla odporná hojnost. (...)A následně zase vezme Hurník drobnohled a vytváří mistrovské, mnohdy kontroverzní portréty různých hudebně-funkcionářských slouhů, oportunistů i zlomených charakterů - ale samozřejmě i lidí ctihodných, takže z těch mnoha desítek postav, co jich v knize má, jsou všechny vryvné a zapamatovatelné.