(...) Knížka Pierra Bourdieua (1930 - 2002) je o to zajímavější, že základem textu jsou dvě přednášky přednesené právě v televizi. Navíc se netýká pouze televize, ale také dalších médií, a především samotných novinářů. Autor soudí, že televize představuje "velké nebezpečí pro různé oblasti kulturní produkce, pro umění, literaturu, vědu, filozofii, právo" a nemenší nebezpečí pro politický život a demokracii. Větší část eseje je věnována analýze "úžasné cenzury, kterou novináři provádějí, aniž to vědí". Podle autora si totiž novináři "pamatují jen to, co je schopné je zaujmout, tedy vyjít do jejich kategorií, projít jejich filtrem", a naopak "odvrhují do bezvýznamnosti nebo lhostejnosti symbolická vyjádření, která by si zasloužila zasáhnout všechny občany".