Obrázky

(...) S odstupem let se Bergman vrací ke svým filmům, vzpomínky na peripetie jejich vzniku doplňuje úryvky z deníků a kritickými komentáři. Zmiňuje zdánlivě nepodstatné detaily, ale klade na ně takový důraz, že nás nutí podívat se na jeho filmy skrze ně, z druhé strany. Jsme tedy v situaci, kterou nám sugeruje i obálka knihy - jsme za zády muže, který sedí na pobřežním molu a dívá na volné moře; vidíme téměř totéž co on. Bergman rekapituluje svou profesionální kariéru velice střízlivě.