(...) Stejně jako v předcházejícím svazku věnovaném době přemyslovských knížat (1997) staví Žemlička na koncepci, která spojuje znalosti založené na písemných pramenech o poznatky archeologického výzkumu. V jeho knize najdeme široce pojatý výklad o kolonizaci českých zemí ve 13. století, o proměnách charakteru přemyslovského státu v kontextu evropského vývoje (soupeření světské a církevní moci, poměr českého krále k římským panovníkům) i o charakteru kulturního vývoje.