(...) Přestože mají Fučíkovy dopisy ráz především pracovní, je v nich i osobní naléhavost, touha především po lidském a pak teprve "estetickém" sblížení. Prozrazují vášnivou duši, která hledá - samozřejmě především v okrsku vymezeném údělem editora a literárního kritika - své sestry, s vědomím, že vytčeného cíle lze dosáhnout jen společným úsilím, nikoli individuálně.