(...) Vyprávění je většinou prosté a přímočaré, děj nijak komplikovaný a "odsejpá", slova úderná a jasná, postoj vypravěčův též. Ze zkurveného světa nudy a maloměstského autoritářského teroru (Koláček je ze severní Moravy) se lze osvobodit jen únikem s flaškou v ruce a holkou po boku. (...) konvenční, společensky ustálená zvrhlost je tu přebíjena zvrhlostí jaksi autentičtější, poctivější, a tedy i nevinnější. (...) V druhé polovině (rockersky nazvané The bestof...) se Koláček předvádí jako literát dokazující, že zvládne i stylizovanější figury, ovšem autorská přirozenost ho zrazuje a vede k umělosti, v níž jistý primitivismus vystupuje více do popředí než v textech otevřeně naturalistických.