Zpívající biochémie, básníkova pátá, vskutku Osudová, je vytěžena, jak to prozrazuje už první báseň, z krutě bolestivé postupující nemoci, ze samoty, třiadvaceti hodin samoty dennodenně, řečeno s jinou básní, ale hlavně ze stále živého okouzlení nevinnou probouzející se smyslností dívenek, které jdou celým básníkovým dílem. Platí-li, že skutečný...