(...) Publikace obsahuje 14 příkladů, na nichž odborníci popisují možnosti fotografického zobrazování povrchu toho kterého materiálu: látky, dřeva, papíru, skla, kůže či poničeného plátna Dürerovy Růžencové slavnosti. Texty jsou velmi technicistní. Vždy obsahují konkrétní údaje, jaký objektiv, clona, nasvícení nebo vyvolání je pro snímek nejlepší. (...) Fotografie vidí povrch tedy nabízí zcela odlišný vstup do hlubin moderního výtvarného výrazu, než jaký známe ze současných fotografických studií a monografií. Co dnes kunsthistorici vnímají jako výsledek umělcových duševních pochodů, podává kniha jako snadno pochopitelné cvičení s matematicko-fyzikálními tabulkami.