Poslední sbohem

Spenser je bezpochyby tvrdý chlap. Pod povrchem však skrývá citlivou duši, která ho tentokrát může stát život. Spenserova romantická zranitelnost byla v Parkerových příbězích vždy přítomná, ale v tomto titulu je však dosud nejvýraznější.
V úvodu knihy mu jeho životní láska Susan Silvermanová oznamuje, že ho opouští a odjíždí do Kalifornie, aby „našla sama sebe“. Ke Spenserovi se vzápětí nastěhuje jeho kamarád Paul, aby mu pomohl krizi překonat. Ačkoli se Paul, Hawk a jeho další přátelé snaží, seč mohou, Spenser zjevně ztratil veškerou chuť do života. V tomto duševním rozpoložení se zcela bez zájmu ujímá vyšetřování případu zmizelé tanečnice Sherry, který ho vzápětí přivádí k podezřelé církvi, jež tuto dvacetiletou dívku údajně unesla, aby ji podivnými praktikami získala do svých řad. Postupně však vychází najevo, že nic není takové, jak se zdá, a zatímco se příběh dále komplikuje, vnitřně rozjitřený Spenser zdánlivě dělá jednu botu za druhou.
Trochu života v něm probudí až románek s půvabnou grafičkou z reklamní agentury, s níž se dosud pouze na sebe usmívali v oknech přes ulici. Jejich nadějný vztah však jde do ztracena poté, co Spenser usmrtí čtyři z pěti zabijáků, které na něj poslali jeho protivníci, aby mu znemožnili pokračovat v pátrání; na rozdíl od Susan totiž tato žena není schopná akceptovat, že Spenser je ve svém povolání nucen tu a tam někoho připravit o život.
Příběh s gradujícím napětím málem končí Spenserovou smrtí; ten však má tuhý kořínek a nehodlá se s životem jen tak rozloučit, dokud nezjistí, zda má jeho rozkolísaný vztah se Susan ještě nějakou naději.