Povídky jako vybroušené klenoty, ale podíváteli se zbízka zjistíte, že to nejsou kameny, ale pečlivě poskládané parné obrazce prozářené sluncem, které se povedlo zastavit v přítomném okamžiku. Dosahují všech duhových odlesků. Woolfová neříká všechno, spíše naznačuje, ale ani nemusí, neboť zbytek se nám před očima rozhýbe a odžije sám. Jde o prózu...