V jižní Indii

(...) Ceníme toho, jak autorka jde, v mezích svých možností ovšem, do hloubky poznání. Její vidění je vyostřené a tak se kniha vlastně skládá z mnoha drobnějších zážitků a postřehů, demonstrovaných hlavně na autorčině pozorování a setkání s lidmi. Je si vědoma - a vcelku dobře zná - i rozsáhlou literaturu, dostupnou dokonce v českých překladech, o Indii, ale nad tím vším převažuje její vlastní úsilí vyznat se v situaci a pro českého posluchače či čtenáře ji živě popsat - a to se jí daří.