(...) po vzoru Boccacciova Dekameronu jde o konverzační hru šesti žen, z nichž tři se stylizují do role obžaloby mužských špatností (krutost, věrolomnost, násilnická povaha) a vyzdvihování ženských předností, další tři se naopak snaží muže obhajovat. Je zřejmé, která strana má navrch, ovšem autorka na muže neútočí nijak předsudečně a bez argumentů; často uvádí příklady, které se převažujícímu mužskému chrapounství té doby vymykají.