Svazek veršů " beatnické básnířky" Inky Machulkové, který byl nominován na cenu Magnesia Litera, shromažďuje vybrané básně z prvních tří sbírek, vydaných mezi lety 1963 a 1979. Síla této poezie není v pointách, spíše v nenucenosti a křehkosti. (...) Křehká, povýtce lyrická, plná zámlk a náznaků, a přece příjemně rozvolněná, asociativní, intuitivní poezie Inky Machulkové je především senzitivní, nikoli však (alespoň ve většině) sentimentální básnickou výpovědí, ačkoli nostalgie je i v jejích raných verších dost a dost. (...) Vyžaduje spíš ticho, ve kterém je slyšet cinknutí brilantního příměru nebo náhlé metafory; žádá si nenásilnou, ničím nerušenou pozornost a ochotu nechat se vést do křehkých míst, která jsou i nejsou, a naslouchat subtilnímu dívčímu hlasu, byť jím promlouvá třicetiletá a starší žena.