Matka noc

(...) Ze současného pohledu však nejvíc překvapí, jak přesvědčivě Matka noc vykresluje psychologii těch, co přežili holocaust. V době jejího vzniku neměl Vonnegut k dispozici téměř žádné odborné studie, a přesto ústy Campbellových třech izraelských dozorců zazní hned v úvodu skoro vše, co dnes o tehdejším myšlení a jednání pronásledovaných Židů víme. A podobně stručně, leč výstižně, je popsáno i chování přeživších několik desítek let poté. (...) Vonnegut se dotýká několika dalších velkých témat. Například zkoumá svůdně úzkou hranici mezi uměním a propagandou (Campbell býval úspěšný dramatik). Nebo skutečnost, že nejen v bývalé Říši, ale i ve Spojených státech byli a jsou rasisti, ignoranti a šílenci. A hlavně, že dobro a zlo se často semele "v zločinném duchu své doby". Matka noc je namířena proti černobílému pojetí světa.