(...) V nedávno vydané knize francouzského lékaře a spisovatele jménem Halioua jde o pátrání po roli, kterou hrály v životech slavných židovských osobností 19. a 20. století jejich matky. Kniha je ovšem mnohem pestřejší: jsou v ní zastoupeny i osobnosti ženského světa (S. Bernhardtová, A. Franková) a vedle spisovatelů (Proust) v ní najdeme herce (bratři Marxové), malíře i slavné myslitele a vědce (K. Marx, S. Freud). Ti všichni měli podle autora společné to, že jejich vztahy s vlastní matkou byly rozhodující pro jejich budoucí kariéru. Některým z nich dodávaly odvahu, aby šli za svou vášní stůj co stůj (Chagall, Modigliani), jiné zase dovedly ke vzpouře, což může být také silný popud k tvorbě (W. Allen). K žádným dalším zobecněním autor nedochází, což asi ani nebylo možné (na rozdíl třeba od situace, kdy by pojednával o konfliktních vztazích F. Kafky, F. Werfela nebo Freuda k jejich otcům). Nejde tedy o sociologickou sondu, autor se spíše snaží s velkým vcítěním vyprávět jedinečné příběhy lásky, ale i využívání a nepochopení, které jsou podloženy tím, že i on sám se stal lékařem podle "nejvroucnějšího přání" vlastní matky, jak přiznává.