Dag Solstad jako autor rozsáhlého díla je spíš svérázný než doopravdy kontroverzní norský prozaik.

(...) Pozornému vnímateli Solstadova románu neunikne ani autorova libůstka ve hře s větnými strukturami. Syntaktická ekvilibristika u něj má jednou podobu asi třicetivětého souvětí, ve kterém mučivě napíná pozornost čtenáře, na jiném místě knihy zase nápadně zarputile opakuje banální fráze vtěsnané do primitivních větiček. V prvním případě jde zřejmě o snahu bourat konvence a znesnadnit (jím tak opovrhovanou) konzumaci textu a myšlenek. V případě druhém spisovatel paroduje lacinou podbízivost braku a vtíravost reklam. Dalším charakteristickým rysem prózy je všudypřítomná intertextualita. Ostych a důstojnost je literárním prostorem pro konfrontaci mnoha textů a myšlenek.

Románem Ostych a důstojnost se českému čtenáři poprvé představuje klíčový autor norské literatury dvacátého století Dag Solstad.

(...) Nejdiskutovanější norský spisovatel současnosti předkládá ve vynikajícím překladu Ondřeje Vimra drama středoškolského učitele v rozhodujícím dni jeho života. Román je studií zoufalství muže obklopeného jistotami.