Bel canto

(...) I v případě románu jsme svědky přepadení luxusní rezidence, tentokrát však nikoli velvyslanectví, nýbrž domu peruánského viceprezidenta, do něhož přijíždí významný japonský podnikatel Hosokawa. Místní politická elita se rozhodla uspořádat velkolepou oslavu podnikatelových narozenin, a pozvala proto Hosokawův idol: operní pěvkyni Roxanne Cossovou, která se nechá zlákat vysokým honorářem a pojme vystoupení na soukromém večírku jako zpestření svého světového turné o výlet do exotické země. (...) Patchettová se v románu zaměřuje sice jen na několik málo postav, ty jsou zato vykresleny přesvědčivě. I když nejsou zrovna jako ze skutečnosti. Například jazykové schopnosti tlumočníka Gena jsou stejně pohádkové jako kouzlo Roxannina hlasu. Jenomže Bel Canto je román na způsob opery: kouzla, nadpřirozené schopnosti i náhlé proměny jsou tu dovoleny. Patchettové se podařilo vystavět čtivý a dynamický příběh.