(...) Kdo si ale myslí, že veterán jen v knize pateticky vzpomíná na hrdinské činy, je na omylu. Válku popisuje zcela bez předsudků, příkras a otevřeně, českoslovenští vojáci v zahraničním odboji tam nejsou nepravdivě heroizováni. Veterán Hnělička líčí například disciplínu frontových vojáků, kteří už čelí nepřátelským útokům příliš dlouho nebo rvačku s anglickými koloniálními policisty. "Byla válka, vojáky jsem chtěl demytizovat. Kniha zachycuje válku, jaká opravdu byla," uvedl Jan Šebelka.

(...) Daleko ke klasické válečné hrdinské epopeji má knížka plukovníka Stanislava Hněličky a spisovatele Jana Šebelky Byl jsem tobruckou krysou. V díle se ukrývá víc vojáků nakažených kapavkou a dalších malérů než velkých slov o lásce k vlasti a o boji za záchranu světa před hitlerovským Německem. (...) Podle Jana Šebelky ale není knížka Byl jsem tobruckou krysou nějakým laciným bulvárem. "Otevřené a zdánlivě velmi obyčejné vyprávění pana Hněličky přerůstá do strhujícího příběhu o osudu člověka, který po zabrání Československa fašistickou armádou utekl jako osmnáctiletý přes Rakousko a Jugoslávii do Egypta. A jako třiadvacetiletý se vrátil vítězně domů. A jako sedmadvacetiletý skončil v komunistickém vězení. A jako sedmdesátiletý nechal vyrobit za svých 27 000 korun nový pomník československým vojákům v muzeu Míru ve francouzském Caen. Aby za ním ukryl starý pomník s rudou hvězdou ve státním znaku," podotkl Šebelka.