Humoristický román s názvem Lidičky z lahvičky s podtitulem Raport z víkendového setkání amatérských výtvarníků a spisovatelů na Máchově jezeře jakoby naplňoval myšlenku Františka Ringo Čecha...
Publikace přináší nové vzpomínky na světoběžníka Gustava Ginzela, horolezce, který se od šedesátých do osmdesátých let se zúčastnil několika horolezeckých a přírodovědných expedicí.
Byl jsem tobruckou krysou (Hnělička Stanislav, veterán od Tobruku a Dunkerquu);
Mám štěstí, že mým koníčkem bylo mé povolání (Janáček Jiří, teatrolog, pedagog, badatel a publicista);
Kniha O Hovnech a jiných běsech je sbírka veselých až tragikomických historek, do nichž nás občas přivedou naše vnitřnosti. Přináší kratochvilné čtení o situacích, které bychom podruhé zažít nechtěli.
Zápach čerstvé krve. Bzučící mouchy se slétávají k ranní hostině. Nehybný muž zhroucený v invalidním vozíku. V jeho týle se černá otvor průměru několika milimetrů.
Při návratu ze Sibiře koncem srpna 1968 Gustu v Moskvě zastihla pár dnů stará zpráva o „mezinárodní pomoci spřátelených armád bratrskému Československu“. Gusta nelenoval, nepřesedl hned z vlaku do vlaku, ale navštívil redakci novin...
Gustav Ginzel se stal proslulým díky své, zřejmě úmyslně pěstované image, podivína, prosťáčka a tak trochu blázna. Jaký ale ve skutečnosti byl obyvatel světoznámého Hnojového domu? Na to snaží odpovědět kniha publicisty a spisovatele Jana Šebelky.
Půdorys tragikomického příběhu Marka Kafky tvoří zapáchající průmyslové Město kdesi severu, komunistické čistky sedmdesátých let, a šest měsíců, které vyvrcholí odhalením sochy prvního dělnického prezidenta.
Publikace přibližuje osudy plukovníka Stanislava Hněličky, legionáře od Tobruku a Dunkerque. Mapuje jeho život od narození v Liberci, přes útěk do čsl. armády na Západě, jeho bojovou činnost i pestré a často trudné osudy po ukončení války.
