(...) Při čtení Lásky v troskách před námi defilují celá šedesátá léta: hippies a volná láska, studentské revoluce, rasové bouře a Černí panteři (u Percyho Bantuové), Charles Manson a jeho vraždící "rodina", válka ve Vietnamu (v románu se ale odehrává v džunglích Ekvádoru), pád sexuálních zábran a móda organizovaného střídání partnerů, strach z bakteriologických zbraní, postupné opouštění křesťanských tradic a únik k východním filosofiím, nedůvěra k pravicové i levicové politické reprezentaci. (...) Láska v troskách je přes svou myšlenkovou hutnost velmi čtivá kniha a její vydání v češtině je počin hodný ocenění. Robert Křesťan se s náročným textem vypořádal na výbornou a lze jen doufat, že se od něj dočkáme i překladu volného pokračování Lásky v troskách, románu Syndrom Thanatos.

(...) Americký Jih se tradičně obrací spíš k minulosti. Přesto z něj vzešel román odehrávající se v budoucnosti, který je naprosto strhující. Jmenuje se Láska v troskách a napsal jej Walker Percy, katolický literát, který prožil - na rozdíl od svých slavných rodáků Trumana Capoteho nebo Tennessee Williamse - život bez skandálů. (...) Náš protagonista ovšem není poutníkem ideálním. Sám přiznává, že nejvíce miluje ženy, potom hudbu a vědu, pak whisky a teprve na čtvrtém místě Boha. Své bližní nemiluje skoro vůbec. Nějaké nudy se tedy bát nemusíme. Láska v troskách (1971) je navíc Percyho nejkomičtější a nejsžíravější satirou. Děj se odehrává v několika dnech okolo 4. července, amerického Dne nezávislosti, a píše se rok 1983, což je zřejmá narážka na Orwellův titul 1984.

(...) Nelekejte se "harlekýnského" názvu, jde o satiru, skvostně a jízlivě napsanou, a o téma, které autora, křesťanského filosofa a esejistu, jistě bolelo. (...) Co Ameriku, jmenovitě americký Jih, v hrdinových úzkostných a erotických halucinacích uvedlo do naprostého chaosu? Mravně bezúhonné pornoknihy, tolik milované americkými hospodyňkami, happeningové vyvolávání Ježíše ve spletenci církví a sekt, autoerotické drezúry na Klinice lásky, válčení studentů s Národními gardami, černochů s bělochy a všech dohromady s nadvládou věcí, které přestaly fungovat, protože je nikdo už nechce opravit.

(...) Láska v troskách je pak taktéž nikoliv americky monumentální, dojímavá, či dokonce patetická, nýbrž "evropsky" - a tedy i jižansky -vtipná, potměšilá a podvratná. Příběh Thomase Morea je totiž děsivou groteskou, jež se snaží diagnostikovat moderní svět. (...) Walker Percy ve svém románu - odehrávajícím se jen během několika dnů, včetně 4. července, tedy Dne nezávislosti - tyto životy plné nablble mátoživého pohybu zachycuje opravdu neodolatelně. Pokud lze za zdařilý román považovat ten, kde se závažnost a společenská diagnóza pojí se čtenářovým smíchem, pak jím Láska v troskách Walkera Percyho jistě je. Ve společnosti podivína Thomase Morea je totiž dobře. A ve společnosti skvělého fabulátora Walkera Percyho jakbysmet. Takže nejde o to, dostat se co nejrychleji na konec knihy.