„Musíš odpovědět na dvě otázky,“ řekne generál a také se předkloní; říká to šeptem, důvěrně. „Na dvě otázky, které jsem zformuloval už dávno, v uplynulých desetiletích, když jsem tě očekával. Na dvě otázky, a odpovědět na ně můžeš pouze ty. Vidím, že si myslíš, že bych se rád dozvěděl, jestli se nemýlím, jestli jsi tehdy ráno na honu opravdu měl v úmyslu mě zabít? Nebyl to výmysl chorého mozku?

Příběh o setkání dvou starců po jedenačtyřiceti letech se odehrává během jedné noci v jedné místnosti a jeho osu tvoří jakýsi monolog v rozhovoru, který se stal pro autora typickým. Hlavní protagonista příběhu rekapituluje přátelství obou hrdinů od zrodu až po jeho zvláštní konec a zároveň reflektuje samotu a čekání, které ho následovaly.