Zatímco pro Viktora Dyka představoval T. G. Masaryk celoživotní problém, Masaryk Dyka vnímal jen jako vynechatelnou poznámku pod čarou. (...) Podle Josefa Tomeše bylo Masarykovo češství "pevně provázáno s duchovně fundovanými humanitními hodnotami, se sociálním reformismem, s kulturním internacionalismem, s otevřeností vůči Evropě i světu". Dykovo češství naopak charakterizuje jako "obranné a bojovné, více opřené o domácí tradice", které neustále reflektovalo "obavy z ohrožení, především ze strany Němců".(...) Tomešova knížka mimoděk trochu demytologizuje české intelektuální prostředí první třetiny 20. století. Dnes žijeme v předsudku, že před sto lety byli všichni mnohem slušnější než dnes a v novinách a časopisech se vedly jen věcné džentlmenské polemiky. Opak je pravdou.