(...) Příběh vášnivé lásky Danyho Polnauera k Magdě Wilderové, příslušnici rodící se izraelské armády, dnes potkal osud, o němž snil Milan Kundera v Nesmrtelné lehkosti bytí. Aby próza mohla působit už "jen" jako literární dílo, nikoli svým aktuálním politickým poselstvím. Časový odstup to Miláčkovi zařídil a čtenáře pramálo zajímá, jak dopadne boj na život a na smrt v tehdy obleženém Jeruzalémě. (...) K bližšímu poznání láká i mladá Maďarka Magda, pomáhající v době holocaustu zachraňovat životy bližních kolem Budapešti a spatřující ve staronovém státě novou naději. (...) Přesto je vztah působivý, protože teprve s odstupem času a pomocí dopisů nahrazujících v době války vyprávění zamilovaných, poznává, jak si jsou oba blízcí a rozdílní zároveň. S každou stránkou přibývá na jejich obraze linka i barevný tón. Jakoby akvarel titulní stránky vystihoval i autorovu metodu.