Kniha je psána čtivě, a přitom zasvěceně. Sympaticky působí, že navzdory své erudovanosti si autor stále uchovává svoje japonské okouzlení, které vyznívá přesvědčivě a současně nijak naivně. I pro Macfarlanea tak Japonsko zůstává „pohádkovou zemí“, stejně jako pro první evropské (i české) cestovatele, kteří Japonsko navštívili, nebo o něm alespoň snili.