Prvotina středoškolského učitele Alexise Jenniho Francouzské umění válečné nás na pozadí příběhu odehrávajícího se v současnosti plné neklidu vládnoucího v lyonských ulicích, přivádí prostřednictvím retrospektivního vyprávění také do období druhé světové války, bojů v Alžírsku a Indočíně, kde pomalu odkrýváme životní příběh Viktoriána Salagnona. A i přes poměrně velkou časovou propast nalézáme paralely.

(...) Kniha Francouzské umění válečné, za niž Jenni před dvěma lety obdržel Goncourtovu cenu a kterou v překladu Danuše Navrátilové vydalo nakladatelství Argo, je do jisté míry reakcí na mentální a morální rozpoložení Francie po zmíněných nepokojích a po prezidentských volbách v roce 2007, jejichž výsledek byl pro tradičně levicové francouzské intelektuály šokem. Následovala ekonomická krize. Svět, který se odráží na stránkách Jenniho knihy, je dusivý, depresivní, k prasknutí napjatý otázkou, co bude dál. (...) Francouzské umění válečné lze číst jako dobrodružný román o vojácích, výpověď o stavu společnosti v současné Francii a též jako poměrně zábavnou lekci z nedávné historie. Násilí, které se kdysi odehrálo, se nyní v různých podobách vrací. A neomezuje se pouze na bývalé koloniální mocnosti, jak je vidět na příkladu ze Stockholmu.