Moje Evropa – tak se jmenuje tenká knížka, která obsahuje dva eseje historicko-geografického zaměření. Jejich autory jsou Jurij Andruchovyč a Andrzej Stasiuk (oba nar. 1960) – první z nich je Ukrajinec, druhý Polák, oba pocházejí ze stejné generace a oba jsou ve svých zemích uznávanými autory.

Výraz „Evropa“ se už dávno neomezuje jen na označení jednoho ze sedmi kontinentů. Pro každého z jejích 718 miliónů obyvatel může mít toto slovo jiný význam.

Kniha nazvaná Moje Evropa obsahuje dvě eseje: Středovýchodní revizi Jurije Andruchovyče a Lodní deník Andrzeje Stasiuka.

(...) Černobílá hranice táhnoucí se mezi strništěm a zoranou částí pole k šedivému obzoru upozorňuje na dvě tváře té samé krajiny, jakoby zakleté, ponořené do ospalosti. Kniha ukrajinského spisovatele Jurije Andruchovyče a polského prozaika Andrzeje Stasiuka se totiž týká střední Evropy. Regionu zmítaného dějinnými zvraty, které ho krutě poznamenaly a na dlouho izolovaly. Stasiuk oblast vymezuje osobně, jednoduchým zabodnutím kružítka do místa svého bydliště, vesnice Wołowce v Nízkých Beskydech, a opsáním kruhu o poloměru dělícím jeho horský dům od rodné Varšavy. (...) Jeho i Andruchovyčova Evropa tak vyznívá jako vzrušující a barvitá zpráva o této části kontinentu, jež není tak produktivní, upravená a líbivá jako Západ. Čtenář přesto vycítí, že si uchovala něco svébytného. Což je druhá tvář na první pohled stejné krajiny. Šlo by ji charakterizovat jako schopnost přijímat život takový, jaký je, a před realitou neutíkat do světa falešných idejí a velkých iluzí. Anebo Stasiukovým výrokem ohledně císaře Františka Josefa. "Teprve z perspektivy všech těch drsných let je vidět, že neohrabaný, pomalý vývoj je lepší než jakákoli revoluce."