Záhady Pittsburghu

(...) Záhady Pittsburgu lze označit za typický americký román. Těžko se definují společné rysy americké románové tradice minulého století, nicméně při četbě Francise Scotta Fitzgeralda, Na cestě Jacka Kerouaca, knihy Jeroma Davida Salingera Kdo chytá v žitě a Záhad Pittsburgu se ukazují výrazné spojitosti. Možná to je tématem "mladí muži poznávají velký svět", možná jistou dávkou dekadence, s níž jsou konfrontováni a jíž podléhají, určitě to je určité zbavení se typicky evropské psychologizující niternosti. Art Bechstein během přelomového léta potkává homosexuála Arthura, a ačkoli nikdy předtím neměl homosexuální sklony, prožije s ním románek. Zároveň řeší vztah se svou přítelkyní Flox, čímž Chabon vytváří podivuhodný milenecký trojúhelník. Vše ovlivňuje ještě Artovo přátelství s živelným Clevelandem, jenž podobně jako Kerouacův Dean Moriarty žije tady a teď, snaží se neohlížet zpátky ani nevzhlíží dopředu. Artovy problémy s mafiánským otcem jsou spíše vedlejší, ačkoli celé Artovo léto lze vnímat především jako odstřihnutí se od rodiny, konečné dospění.