Útěk

Třetí česky vydaná sbírka kanadské povídkářky opět nabízí vynalézavě stavěné texty, které i na malé ploše nabídnou několik zvratů, nesentimentální, ba někdy až kruté příběhy ženských hrdinek, které pykají za to, že podléhají svým slabostem.

Kniha Útěk kanadské prozaičky Alice Munroové, vydaná v roce 2004, je sestavena z osmi povídek, ovšem tři se točí kolem jediné postavy, a tvoří tak pomyslnou novelu. Aniž bychom tu prozrazovali děj, můžeme říct, že všechny povídky jsou variacemi na jedno a totéž téma. Hrdinka, jíž je mladičká, nezkušená dívka či žena, se odhodlává či odhodlala k útěku z prostředí, které ji - sama neví přesně proč, anebo si to aspoň nedokáže přiznat - nechápe, nedoceňuje, omezuje, tísní či děsí. Činí tak v naději, že začne žít, případně že se její život obrátí k lepšímu. Zdrojem pozoruhodného napětí je tu sílící tušení - jež autorka důmyslnými dějovými zvraty rafinovaně potvrzuje -, že mezi nadějnými představami nezkušené uprchlice a proměnami, jež se v jejím životě následně odehrají, bude v lepším případě nesoulad a v horším propastný rozdíl.