Světla Severu

Říká se, že ta největší dobrodružství začínají docela obyčejně, a v případě Lyry, hlavní hrdinky trilogie Jeho šerá hmota, to rozhodně platí. Když ji napadne schovat se v kuřáckém salonku na univerzitě, kde žije v láskyplně, byť poněkud nesoustavné péči roztržitých scholárů, vede ji k tomu čirá zvědavost. Jak by také mohla tušit, ž svou přítomností zabrání panu rektorovi, aby otrávil jejího strýčka, vznešeného a statečného lorda Asriela, a že ji samou zavedou důsledky jednoho uličnického kousku až daleko na sever. Právě tam se totiž vydá hledat kamaráda Rogera, kterého unesli tajemní a nebezpeční Vrahouni. Cestou se seznamuje s nevyzpytatelným medvědím psancem Iorkem Byrnisonem, rozvážným vzduchoplavcem Lee Scoresbym a půvabnou královnou divoženek Serafinou Pekkalou, a zažívá situace, ve kterých jí mnohdy jde o víc než o život. Na své únavné, nebezpečné cestě Lyra zjistí nečekanou pravdu o svých rodičích, naučí se zacházet s alethiometrem - zlatým kompasem, který dokáže pravdivě odpovědět na každou otázku -, a pochopí, že i ty nejlepší úmysly mohou vést k tragickým koncům. A co víc, Lyřin úkol, jak se zdá, zdaleka nekončí na ledových pláních severu a ona se bude muset vydat do světa, o jehož existenci měli donedávna tušení jen největší snílkové a odvážlivci.
S fantasy je to jako s hudbou. Často se vám zdá, že tu melodii jste už slyšeli. Když ne celou, tak aspoň kus. Vítězí jen ten, kdo najde nový krásný zvuk. V literatuře pak ten, kdo stvoří nový svět a nové postavy. Pullmanův svět je magický i skutečný. V něčem je jakoby kopií toho našeho v něčem je mu nekonečně vzdálen. Ten svět je opravdu chvílemi mnohem skutečnější, než byste si mysleli. Už se vám zdá, že jste ho pochopili a rozprskne se před vámi na tisíc barevných kousků. To, co jste považovali za jezero, byla fata morgána.