Jak si postavit auto

Popis testu: Reprezentativní vzorek o počtu dvou dětí (chlapec a dívka) ve věku šesti let se zájmem sleduje tok děje i ilustrace. Reaguje na slovní hříčky a doplňujícími otázkami nutí k přemýšlení i předčítajícího (tedy mne). Naštěstí mě můj otec k autům brával, když jsem byla malá holka, takže mám ráda vůni benzínu a nevadí mi ruce od šmíru, podobně jako hlavním hrdinům knížky. Takže při fázi trpělivého vysvětlování a ukazování, kudy proudí brzdová kapalina a kde že je to prasátko, slibuji následující den odkrýt kapotu svého vozu. A protože sliby se mají plnit, druhý den mohou sousedé pozorovat, jak dvě šestileté děti stojí opřené o auto a dohadují se, kudy se dolévá nemrznoucí kapalina do chladiče, a k čemu jsou tlumiče. Praktické využití: Za možnost vyzkoušet si sešlápnout plyn až na podlahu (samozřejmě při vypnutém motoru) a cvičně zařadit zpátečku obě děti ochotně vyleštily celou karoserii. Závěr: Z výše uvedeného vyplývá, že lze tuto knížku vřele doporučit všem rodinám s dětmi mladšího školního věku a alespoň jedním automobilem. Poznámka pod čarou:
Na rozdíl od většiny Američanů dokázala dívka z testované skupiny vysvětlit funkci spojky, a to i po deseti dnech od dočtení knihy. Ovšem stále jí vrtá hlavou, proč je jízda v kabrioletu bez hezký holky zakázaná….