S vlčí hlavou v erbu

Je mrazivá noc, leden roku 1421, a k bráně Drkolné, malé tvrzi v podhůří Šumavy, přijíždí do sedla zhroucený a těžce zraněný jezdec... Tak začíná děj volně navazující na předešlé romány Čtvrtý králův pes a Čas vlků. Hynek Tas z Boru znovu ztrácí lásku své ženy Markéty. Ale tato ztráta nepatří k jediným. Ztrácí svůj hrádek Vlkov, vodní tvrz Blatec, syna a někde v lesích mizí i jeho vlčice Šedá. Ale Tas nepatří k těm, kteří by se vzdali bez boje. I když je mnohdy na kolenou, zůstává mu vzpřímená hlava. Zůstává mu jeho kůň Flavius, získává nového přítele, ale i tajnou lásku ženy jednoho z německých běženců, nechává se najímat jako ochránce kupeckých karavan. To vše se odehrává v době nejdramatičtějšího kvasu v království, kdy Oldřich z Rožmberka obléhá Tábor a Zikmundu Lucemburskému se podařilo dát dohromady největší kruciátu té doby a kdy se schyluje k bitvě na Vítkově. Tento středověký příběh až mrazí svojí syrovostí a zároveň poodhaluje skutečnosti jinak v literatuře málo zmiňované.