Rozmarné léto

"Vladislav Vančura! V tom jméně byla zasažena celá naše generace, byl v něm osud nás všech. V tom jméně byla krvavě zraněna celá naše země." – Jaroslav Seifert

Vladislav Vančura se nejvíce proslavil jako spisovatel, ale byl také dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař a člověk popravený za antifašistickou činnost. Mládí strávil ve Slezsku. Později sem zasadil ony slavné lázně s devíti prameny, do kterých nečekané zavítá kouzelník Arnoštek. Rozmarné léto je příběhem tří dnů a tří nocí, v nichž milostná dobrodružství s nenadálými hosty rozbouří poklidný život městečka Krokovy Vary. Život kanovníka, bývalého majora, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny se obrátí zcela naruby. Kouzlo Rozmarného léta nespočívá ani tak v příběhu samotném, jako v dokonalém vystižení atmosféry ospalého českého maloměsta a v jedinečné češtině. Vančura vydal svou humoristickou novelu v roce 1926, tedy v době, kdy literaturu formoval poetismus, kterým byl při psaní ovlivněn. Poetismus je původní český literární směr, který se však nikdy nerozšířil za hranice země. Je to způsob, jak se dívat na život, aby byl básní. Cílem tohoto směru bylo úplné oproštění od politiky a optimistický pohled na svět. Z toho vyplynul i jeho styl rozvíjející lyriku a hravost. „Tento způsob léta,“ děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, „zdá se mi poněkud nešťastným.“ – pronáší lázeňský Antonín Důra a jeho slavný výrok představuje klasický příklad Vančurova poetického stylu psaní. Kniha je napsaná v češtině ovlivněné její barokní podobou. Obsahuje mnoho přechodníků, které se v současné podobě češtiny skoro nevyskytují. Spisovatel také používá neobvyklého slovosledu, což vyžaduje od čtenáře poměrně značné soustředění na text. Zvláštní je skutečnost, že v knize je velmi mnoho přímé řeči, více než polovina textu. Vančura v ní nezapře, že byl dramatikem se smyslem pro přirozené dialogy postav. Kniha obsahuje i krátké vyprávění, kterými autor účelně prokládá text. V kontextu s dějovou linií je pojí naučná povaha. Objevují se totiž po určitých prohřešcích hlavních postav. Filmovou adaptaci díla natočil v roce 1967 režisér Jiří Menzel a odnesl si za ni Křišťálový glóbus z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Pečlivě připravené vydání z roku 2015 (Fortuna Libri) je doplněné původními ilustracemi Josefa Čapka. Knize nejen dodávají jedinečnost, ale rovněž zachovávají jistý duch doby, ve které vznikla.