Sběratel očí

Sběratele očí jsem si vybírala především kvůli působivému názvu a taky pro pěknou obálku. Vybírala jsme opravdu povrchně, ale byla jsem si celkem jistá, že tentokrát jsem chybu určitě neudělala. Sériový, psychopatický vrah, co si s obětmi hraje na schovávanou? A to jedno levé oko? Musela jsem se zamilovat.

Když mi konečně knížka dorazila domů, nemohla jsme se nabažit té specifické vůně nového, potištěného papíru. Když jsem konečně skončila se svým fetišem, knížku jsem prolistovala a v tom mě čekalo první - velice milé - překvapení. Sběratel očí je první - možná jediná - knížka, která začíná epilogem a je číslovaná odzadu. Takže je to vlastně takový odpočet - jak příhodné k celému ději!

No už jen tohle stačilo, abych byla unešená. Proto jsem už na nic nečekala a začetla se. A četla jsme a četla, byla jsme přikovaná v křesle a bez dechu hltala stránku za stránkou. Chtěla jsem už skončit, hrozně se mi chtělo spát, ale nešlo to. Ten příběh je tak napínavý, tak dobře vystavěný, že vás to prostě nepustí – omotá si vás. Ano, přečetla jsme to na jeden zátah. Oči jsem měla jak angorák, ale věděla jsem, že to za to stálo.

Sběratel očí je pro mě velkým překvapením. Nečekala bych takhle vyspělý, propracovaný thriller, psychologický vhled do psychopatovy mysli, i soucitný popis života slepých lidí. Nebojím se říct, že autor je génius. Sběratel očí mě prostě nadchnul a já jsem nesmírně ráda, že ho mám v knihovně! Doporučuju všemi pěti hvězdičkami!