Přiznám se bez mučení - jsem líná a sportovat mě prostě nebaví. O to pak víc běhání - to doslova nesnáším. Proč jsem si tedy ale vybrala tuhle knihu? No, na to se sama sebe ptám dost často. Odpovědět si neumím. Jediné, co mě vždycky napadne, je ta hezoučká obálka.
Nevím, zkrátka to byl asi nějaký podvědomý impulz, to, když každé ráno procházím kolem zrcadla a raději odvracím pohled a možná jen zvědavost. V každém případě jsem si tuhle knihu přinesla domu a začala ji číst.
Hned po pár stránkách jsem přestala vnímat okolí a víc se do četby ponořila. Je to totiž hodně vtipný sborník osobních zkušeností. Vážně jsem se pobavila, místy jsem se poučila a skoro na každé stránce jsem se inspirovala.
Hned druhý den jsem vyrazila na procházku. A další taky, a pak taky a najednou koukám, že už nechodím, ale běhám. V první chvíli jsem se vážně až zastyděla! Jenže pak jsem si uvědomila, že mě to baví, a že je tedy jedno, že jsem doposud běháním opovrhovala. Najednou jsem se cítila svěží, odpočatá, neunavená, nic mě nebolelo a bylo mi fajn. Ta každodenní hodinka na čerstvém vzduchu při nasazeném tempu udělala svoje.
Tedy ne, nejsem žádná maratonkyně, ale cítím se dobře a získávám větší a větší kondici. A taky hubnu, což je pro mě asi to úplně nejlepší.
Takže jo, můžu to doporučit každé ženské, která se sebou chce něco dělat, jen nemá tu odvahu, nebo správnou motivaci. Když běhá žena vám tu motivaci dodá.
Přiznám se bez mučení - jsem líná a sportovat mě prostě nebaví. O to pak víc běhání - to doslova nesnáším. Proč jsem si tedy ale vybrala tuhle knihu? No, na to se sama sebe ptám dost často. Odpovědět si neumím. Jediné, co mě vždycky napadne, je ta hezoučká obálka.
Nevím, zkrátka to byl asi nějaký podvědomý impulz, to, když každé ráno procházím
... 
