Dokonalé. Sice je mi dvacet let, ale patří k mým nejoblíbenějším knihám. Je prezdentovaná jako pohádka, ale je spíš pro dospělé...stejně jako Malý princ. Cítím z ní nostalgii a vážnost, která se blíží smutku...přestože je laskavá a má pohádkové prvky. Také v ní nacházím doslova filozofické myšlenky. 'Jsem skutečná, protože pláču.' Jistě se tomu dá i odporovat, ale jak říkám...dokonalé.

Dostala jsem ji na narozeniny, protože jsem si ji již delší dobu přála a okamžitě jsem si ji zamilovala.O této knížce jsem už mnohokrát slyšela o čem pojednává, a tak jsem zhruba věděla oč tam půjde, netušila jsem ale, jak moc mě zasáhne.Přispěla k tomu i příjemná ilustrace Dušana Kállaye.Vřelý dík mé sestře.