Trojice

Tak tenhle ten parádní kousek mi doporučil můj dobrý kamarád čtenář, kterému bych teď nejspíš měla v předklonu děkovat, jakou úžasnou knihu mi to podstrčil. Protože Trojice je bezesporu úžasná kniha!

Když mi ji přinesl, vůbec jsem netušila, o čem Trojice vlastně je. To je totiž taková naše malá hra. Občas si navzájem vyměňujeme knihy jen s tím, že si řekneme, že byla skvělá. A to je všechno, žádné další informace o knížce už nemáme. Je to proto potom o dost zajímavější, když čtete a postupně okrýváte, o čem že ta kniha vůbec je.

No a přesně takhle jsem se seznámila i s Trojicí. A hned v úvodu mě čekalo docela milé, a především pak netradiční, překvapení, v podobě stylu, jaký si autorka k vyprávění vybrala. Totiž knihu v knize. Celý příběh je zprostředkován jedním spisovatelem a jeho knižním počinem.

Inu, to je samo o sobě už zajímavé. Jenže Trojice má v rukávu pár dalších es, která dělají knihu ještě zajímavější a čtenářsky atraktivní.

Jednoduše, tohle byl balzám pro moje čtecí pohárky. Apokalypsa, její jezdci, svět na pokraji zhroucení – prostě paráda! Užívala jsem si každou jednu stránku a zároveň je hltala závodní rychlostí.

Je to vyspělé, propracované, originální, svou jednoduchou podstatou děsivé a v žádném případě to není prvoplánové. Rozhodně nejde o to čtenáře jen šokovat, pod povrchem se toho ukrývá daleko víc. V knize neexistují hluchá místa, ani místa, nad kterými bych se zastavila a kroutila hlavou. Všechno to zapadá přesně tam, kam má, nic není navíc, nic nechybí!

Velice vytříbený thriller, který může směle konkurovat i dílům takového mistra, jako je třeba Stephen King.