Putování s Robertem Walserem

Deník nadšence a mecenáše Carla Seeliga z jeho návštěv Roberta Walsera, které se odehrávaly mezi léty 1936-1955. Společně podnikali procházky po švýcarské horské krajině a rozprávěli o mnoha tématech, především kulturně-literárních.

Robert Walser byl v té době již trvale internován v blázinci v Herisau, kniha je silným svědectvím o jeho nezlomnosti, o odvážném, lyrickém, svobodném duchu, který i když byl společností deklasován, zavržen jako nepotřebný a neúspěšný, zcela zlomit se nenechal a to nejpodstatnější, tedy láska k životu a bystrost, jemnost vnímání, mu zůstalo. V jeho povaze je velmi zvláštní směsice pronikavosti, hloubky, snad i kusem protřelosti a zároveň téměř dětské naivity a neustálé schopnosti úžasu z krásy světa a bytí.

Zároveň je deník záznamem jednoho nevšedního a silného přátelství, díky němuž se dozvídáme pozadí Walserovy literární tvorby i života.

Není divu, že se téměř každý zápis věnuje výletu, procházce, jak se jmenuje ostatně jedno z nejpodstatnějších Walserových děl a jak odpovídá jeho životu, kde chůze, tuláctví, pěší okouzlení životem, krajinou, lidmi, je velmi zásadní. Seeligova kniha je tak jakýmsi doplňkem Walserova díla z doby, kdy on sám už nic nepsal.

Nádherným, osudovým završením je pak Walserova smrt, která se odehrála v rámci chůze, tedy - na procházce. Seelig ji v závěru knihy lyricky a hluboce evokuje.