Kniha, která završuje Sakovo mimořádné dílo, není typickou knihou pamětí. Je to veliký příběh o člověku v dějinách dvacátého století. Je to kniha literárně mimořádně zdařilá, ale také znepokojivá, vybízející k reflexi a zamyšlení i k tomu, aby se čtenář k textu vracel znovu a znovu. (Vladimír Papoušek).