Miroslav Tyrš: Sokol, myslitel, výtvarný kritik

Sokolské hnutí se za 150 let od svého vzniku v roce 1862 stalo významnou součástí našich dějin, s mnoha rozměry – tělovýchovným, kulturním i politickým. Životopis jednoho ze zakladatelů Sokola, Miroslava Tyrše, nabízí ale víc než jen pohled na okolnosti. Sokolské hnutí se za 150 let od svého vzniku v roce 1862 stalo významnou součástí našich dějin, s mnoha rozměry – tělovýchovným, kulturním i politickým. Životopis jednoho ze zakladatelů Sokola, Miroslava Tyrše, nabízí ale víc než jen pohled na okolnosti zrodu tohoto společenského fenoménu. Robert Sak již řadu let mapuje osudy významných před­stavitelů českého politického a kulturního života 19. a 20. století (Josef Jungmann, Fran­tišek Ladislav Rieger, Bedřich Fučík). V monografii věnované Miroslavu Tyršovi ukazuje neobyčejný rozhled, hloubku vzdělání a šíři působení jednoho z klíčových příslušníků „věčně mladé“ generace osobností české kultury a společnosti, které do veřejného života vstoupily na konci 50. let 19. století. Můžeme sledovat dynamický proces „čechizace“, formování ambiciózní české kulturní identity. Vznik Sokola je představen jako událost přesahující pouhé založení tělovýchovné společnosti, jako realizace humanistické představy o člověku i krok na cestě k posílení národní samostatnosti. Zajímavá a objevná je kapitola o Tyršovi – výtvarném kritikovi a estetikovi, který uváděl do české kultury a umění významné podněty evropské tvorby. Mnohostrannost osobnosti Miroslava Tyrše doplňuje přehled jeho „druhého života“, včetně bouřlivých osudů Sokola v době nástupu komunistické diktatury, a krátký výbor z Tyršových textů.