Pod kůží

Přijde mi, že jeden čas bylo tohoto titulu všude plno (nebo alespoň já o něm slýchala ze všech stran). Už tehdy mě sice velice lákal, ale já takovou tu klasickou propagační masáž moc nemusím a často si díky ní kupuji knihy až s odstupem. Viz Dívka ve vlaku, kterou jsem zatím díky té násilné propagaci a neustálému přirovnávání ke Zmizelé, také nepořídila. Mimochodem, co to je s tím srovnáváním se Zmizelou? Přijde mi, že se to poslední dobou stal takovým zaříkadlem a už jsem na to fakt alergická. Zpět k Pod kůží. Po knize jsem tedy nějakou chvíli pokukovala, pak jsem nákup odložila, ale nakonec jsem neodolala.

O čem to je? Kniha sleduje osud televizní moderátorky Gaby Mortimerové, která jednoho rána objeví při běhání v parku mrtvolu mladé ženy. Ze zcela nevysvětlitelných důvodů se mrtvé dívky před příjezdem policie dotkne a navíc pak vyšetřovatelům tuto skutečnost zatají. Ke svému zděšení se vzápětí stává hlavní podezřelou z dívčiny vraždy. Objevují se nové a nové stopy, které Gaby s mrtvou dívkou spojují. Její kolegové a známí se Gaby odcizují a postupně dávají ruce pryč od možných problémů, manžel se zdržuje na služební cestě, dcerku Gaby posílá ke své bývalé chůvě – a sama zůstává v centru neskutečného chaosu. Společně s investigativním novinářem Jackem se snaží přijít na kloub tomu, jak to s vraždou skutečně bylo, a očistit své jméno… Jenže i jejich pátrání nakonec vede ke Gabyině rodině a Gaby zůstává v šoku nad tajemstvími, která mezi sebou mají s tím, kdo by jí měl být nejblíže.

Ústřední motiv knihy je rozhodně zajímavý a příběh Vás rychle polapí. Autorka neotálí a hlavní zápletku představuje už na prvních stránkách knihy. Na druhou stranu jsou úplný začátek a úplný konec jedinými místy knihy, která mají ten správný drajv. Ten meziprostor je trošku průměr, ale stále dobrý průměr, o tom žádná. Téma je však originální a pro mě velmi přitažlivé, takže příběh jako celek hodnotím velmi kladně.

Kdo z toho už nevyšel tak dobře, jsou jednotlivé postavy. Přijde mi, že to, co autorka rozehrává, má potenciál prodat nejrůznější nuance jednotlivých postav, ukázat, jak komplikovaní lidé jsou a jak spletité jsou motivy pro to, co dělají. Ovšem tenhle potenciál je podle mého názoru dost nevyužitý. Gaby přijde čtenáři většinu času úplně blbá. Jasně, třeba je vychytralá a tu pitomou káču jen hraje… Jenže existuje určitý level, který asi nezahrajete. Zbytek postav mi pak připadá trestuhodně nevyužitý. Gabyin manžel už nemůže představovat větší klišé, o novináři Jackovi se toho také moc nedozvíme a velmi slibné postavě hlavního vyšetřovatele, který je Gaby doslova posedlý, se nedostává vůbec žádného příběhu, který by jeho obsesi vysvětlil. V tomto směru je to velká škoda, protože si myslím, že autorka by na objasnění těchto věcí spisovatelsky určitě měla – jen to vypadá, že si jich zkrátka nevšimla.

Ke knize je třeba přistoupit s tím, že se spíše než o detektivku jedná o thriller s určitým psychologickým přesahem. Já bohužel čekala tu detektivku, takže ve výsledku mi vyprávění přišlo trošku pomalejší. Jak už o mně dávno víte, mám v oblibě knihy, které mají strhující spád. Toho se tady nedočkáte. Nemůžu tady ovšem láteřit nad tím, jak byla kniha hrozná. To vážně ne. Naopak – tohle je další nadprůměrná kniha, kterou jsem tento rok četla. Mám letos zatím strašně šťastnou ruku na samé pěkné knihy, které se čtou samy. Pod kůží je rozhodně jednou z nich. Autorčin styl vyprávění je poutavý, jen se maličko nachystejte na houpačku – kniha má spoustu velice silných momentů, bohužel jsou však proloženy i pasážemi trochu slabšími. V průměru z toho však vychází velice solidní text.