Svátosti sadistického Boha

(...) Autor sleduje několik prostředí najednou. Rychlý běh jednotlivých příběhů krotí až filozofickými úvahami či hrdinovým útěkem k Atlantiku a chozením po pláži, s hlavou plnou úvah a hlavně pochybností. I překvapivé finále nejen soukromého života dává najevo, že je poučen kunderovským poznáním: „Jediná jistota našeho života je vědomí nejistoty.“ Jde svým způsobem o generační výpověď, ovšem s dosahem na celé spektrum společnosti. Na hodnoty života, kterých nedosahujeme jednou provždy, ale musíme o ně svádět boj každý den. Autor tak činí čtivým, strukturálně poučeným způsobem. Čas, který si poskytl v profesním, osobním i občanském zrání se projevil kladně. Vytvořil výpověď přesahující svým vyzněním náš současný svět. Hodnocení 80 %