Islám: Historie, současnost a perspektivy

Ač autorka v prvním odstavci knihy slibovala snahu o objektivní přístup k islámu, tak musím konstatovat, že se jí to nepovedlo. Celá kniha je provázena její předpojatostí a jejími subjektivními poznámkami. Carole Hillenbran nám nepředkládá pouze fakta, o kterých bychom mohli přemýšlet, ale snaží se i mentorovat. To je za mě hlavní nedostatek knihy, zvlášť když přihlédnem k událostem posledních let.

Neobjektivita knihy se nejvíce projevuje při publikování citací z Koránu a hadithu. Autorka se neostýchá části textu, které hovoří ve prospěch myšlenky "islám = náboženství míru", podpořit citacemi veršů a někdy dokonce jednotlivých vět vytržených zcela z kontextu. Taky o těchto tématech dalekosáhle polemizuje. Naproti tomu negativní aspekty islámu shrne obvykle dvěma větama bez citace a s dovětkem, že musíme chápat kontext doby, ve kterém Korán a hadity vznikly.

Co mi v knize, která má tak honosný název, dále chybí, je větší zaměření se na historii. Autorka poměrně hezky popsala historii kolem proroka Mohameda a vzniku Koránu + pár desítek let po jeho smrti. Ale tím zdařilá historická vložka téměř končí. Dále už to bere jako z rychlíku a vyzobává jen určité momenty islámské historie a myšlenky jejich význačných osobností. Nečekejte tedy, že se hlouběji dozvíte například o islámském zlatém věku, kdy v této oblasti prosperovala věda a kultura. Období, kdy jsme se mohli oproti světu islámu považovat s tochou nadsázky za barbary.

Celou knihu pohřbívá dovětek z roku 2016, kdy autorka již rezignovala na svá úvodní slova o objektivitě. A kohokoliv, kdo imigraci muslimů odmítá označí za islamofoba (k dnešnímu dni například 67 % Rakušanů). Za zdroj islamofobie autorka označuje strach o ztrátu svého pracovního místa z důvodu globalizace. Taky zde obhajuje myšlenku trestu Evropy za vytáření koloníí v minulosti. Těmito myšlenkami nové levice knihu zcela zbytečně shodila a taky se tím projevil ještě znatelněji její "double-think". V celé knize bojuje za to, aby jsme muslimy chápali jako heterogenni skupinu, která nemá jednotné cíle. Naproti tomu se nebrání co chvíli zcela generalizovat a zjednodušovat západní společnosti. Čekal bych vyváženější přístup.

No, na závěr bych doporučil lidem, kteří o islámu ještě žádnou publikaci nečetli, raději knihu "Islám - Náboženství, historie a budoucnost" z vydavatelství Jota, protože jde o mnohem zdařilejší dílo, které se vyhýbá podbarvenému výkladu a nesnaží se vmanévrovat čtenáře do určité pozice.