Neviditelná města

Ve slavné knize Itala Calvina Neviditelná města vypráví Marco Polo na dvoře Kublaj chána postupně o městech, nazvaných exotickými ženskými jmény; vypráví o místech, která navštívil, i těch imaginárních, která nejsou na žádné mapě. Přesně odměřenými slovy popisuje krajiny a města, jejichž znaky a tvary, věže, mosty, domy, ulice jsou nám povědomé, jako by zhmotňovaly naše zkušenosti, poznatky a sny. V Markově podání jsou všechna města variantou téhož modelu – jeho rodných Benátek. Jejich podoba je neomezená, může mít tolik odlišných tváří, kolik jich má sám život ve svém trvání, zániku i věčné obnově. Calvino rozkládá představu prapůvodního města na jedenáct motivů, které navzájem kombinuje a začleňuje do komplexní struktury, jež má odrážet půdorys labyrintu současného světa.