Čarodějnice

Jakožto velká milovnice severských detektivek vždy pátrám po novém autorovi či autorce, do jehož knih bych se mohla s chutí začíst. Jméno Camilla Läckberg jsem často vídala v diskuzích a recenzích různých uživatelů a ohlasy byly ve velké většině velice kladné. Tudíž jsem se podívala na její dosud vydané knihy a svou anotací mě nejvíc zaujala Čarodějnice. Přes 600 stran dlouhá kniha, ale čtení neuvěřitelně ubíhalo a stejně tak příběh. Stále nové informace, nové zvraty v policejním vyšetřování, několik linií příběhů, které se ale nakonec spojily v jedno šokující odhalení, aby na velký závěr čtenář vše pochopil. Postavy byly neskutečně dobře napsané, dobře vykreslené a ve velké míře sympatické. Obdivuji autorku za to, že i záporné postavy dokázala popsat tak, že téměř se všemi jsem do značné míry soucítila a zanechaly ve mně pocit lítosti. Někteří lidé nedostanou nikdy šanci být normální, neboť je jim ta šance krutě sebrána již v jejich strádajícím dětství, což nakonec vyvrcholí strašným činem. Druhá linie příběhu, jež se odehrává v minulosti, dovysvětlí následky toho, co se stalo v budoucnosti a otvírá jednu z možností, proč byla budoucnost pro někoho tak tragická. Některý čtenář uvěří, některý ne. V závěru bych uvedla, že kniha nezklamala, naopak splnila má očekávání a těším se, až si od této autorky přečtu další knihu.