Skořápka

V této knize nám netradiční vypravěč, ještě nenarozené dítě, odhaluje příběh své matky Trudy. Ta opustila svého manžela Johna a místo něj žije ve starém domě s jeho bratrem. Společně plánují, jak se Johna zbavit a získat tak jeho dům jako dědictví.

Moc se mi líbil nápad vyprávět příběh pohledem nenarozeného dítěte. Kromě samotného příběhu tu jsou až filozofické myšlenky o životě, o stavu světa, o lidských povahách, a to nás donutí k zamyšlení, jaký je dnešní svět a do čeho se má dítě vlastně narodit. Moc mě baví autorův styl, díky jeho krásným větám a myšlenkám, jsem si čtení opravdu moc užívala. Na druhou stranu si s některými výrazy rozhodně nebere servítky.

Detektivní zápletka v příběhu je víceméně již předem jasná, ale i tak Vás to nutí číst dál a chcete si ten příběh užít až do konce.

Líbil se mi příběh tak, jak byl napsaný, nic víc jsem v něm nehledala. Proto mě překvapil doslov, kdy je příběh přirovnáván k Hamletovi a k dalším dílům. To jsem v knize opravdu neodhalila, ale i bez toho jsem si to celé moc užila.

4,5*/5*