Devátý hrob

Kniha má svižné tempo od první stránky a to se mi moc líbilo. Už během prologu jsem byla zvědavá, jak se nakonec tato část spojí se zbytkem knihy a jak do sebe budou jednotlivé detaily zápletky zapadat. Jedná se o druhou knihu od tohoto autora, kterou jsem četla, a musím říct, že jsem opět nebyla zklamaná. Fabian Risk jako hlavní postava je mi sympatický, obdivuji jeho pracovitost a schopnost si spojit souvislosti, zároveň ale autor vyšetřovatele vykresluje jako člověka s reálnými starostmi a rodinným životem, který kvůli práci soustavně zanedbává, s čímž se ztotožní podle mne nejeden čtenář. Těch téměř 500 stránek jsem přečetla jedním dechem, u některých situací jsem se i docela bála, jak byly věrohodně vykresleny. Vyšetřování dvou případů ve dvou různých zemích je mimořádně napínavé a autor bruslí mezi případy jako pravý Seveřan jistě a přímočaře, až se tají dech. Když se oba případy začínají prolínat a spojovat a věci se ukazují v souvislostech, přiznám se, že jsem byla překvapená a pachatele bych sama neodhalila. Po dočtení se můžeme sami sebe ptát, jestli je „takzvaná pravda ve skutečnosti pouhá chiméra“ jak zaznělo z úst Fabianova nadřízeného? Co jsme pro ni schopni obětovat a za jaké hranice zajít pro tu svou? Knihu rozhodně doporučuji, a to nejen milovníkům severské krimi, protože rozhodně nejde jen o popis vražd a děsivých událostí, ale také zamyšlení nad pravdou a spravedlností.