Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů

nesmírně čtivá kniha, s krásným koncem, velice pozitivní, i když se tam občas dějí hodně smutné věci. Byl by podle toho krásný film, kdyby to někdo uměl natočit, ovšem asi by to nebylo jednoduché, knihu přepsat na scénář, je vyprávěna jako román v dopisech, ale vzpomeňte třeba na Nebezpečné známosti. Dodávám, že je to velice vtipně napsané a lidi, kteří nemají rádi smutné konce, se ji nemusejí bát číst. Je tam i spousta věcí, které dopadnou dobře, a těžko se od knihy odtrhnete, prostě ji chcete rychle, rychle dočíst. Když o tom tak uvažuju, byl by z toho nádherný film. Třeba od režiséra Čokolády, ten, být zrovna políben Múzou:-), by se k tomu moc hodil. Jedná se o příběh lidí z ostrova Guernsey, patřícího Británii, který leží mezi Anglií a Francií, z doby okupace za druhé světové války a krátce po ní. Psaná je v dopisech a tato forma docela pěkně funguje, i když si někdo řekne, jak je možné, že každý v tom románě, každá postava, umí psát tak pěkné dopisy, ale to taky není až tak ...