Poslední číslo

Přečetla si knihkupkyně ze Slaného

Poselství knihy je zřejmé: zrůdu z člověka nedělá barva kůže nebo původ, ale jeho chování. Očekávejte velmi dojemný příběh o síle lidskosti přežívající i v nelidských podmínkách a zároveň o zaslepení propagandou, která dovede pokřivit vnímání normálnosti, dobra. Při čtení o všem tom týrání a strádání účinkujících v cirkuse (všichni, až na pár výjimek, to byly děti!) jsem se neubránila pocitu, že je to takový blyštivý koncentrační tábor. Až tak drastické to je. Kdykoli máte pocit, že už to nemůže být horší, stane se něco, co vám opět vyrazí dech. Ale je to young adult, takže nemůže chybět osudová velká láska, v tomto případě hned na první pohled. Musím poznamenat, že romance mezi hlavními hrdiny nepůsobí ani trapně ani šroubovaně.
Kniha je psána ich-formou a vypravěči (Hošiko a Ben) se střídají v krátkých kapitolách. Často líčí stejnou událost ze dvou různých pohledů. První polovina knihy seznamuje čtenáře s propastnými rozdíly mezi přežíváním v cirkuse a životem v blahobytu mezi Čistými, druhá polovina je věnována především akci.
Byl to strhující, silný příběh, hlavní hrdiny jsem si velmi rychle oblíbila. Ačkoliv násilí bylo často popisováno velmi drasticky,
A už teď se moc těším na další díl téhle trilogie! Vyjde už na podzim jako Zloděj čísel.

Příběh z blízké budoucnosti z Anglie, kdy je společnost rozdělena na Čistou rasu a Dreky, spodinu odsunutou do ghett. Hošiko, je talentovaná dívka - Drek, která je vystupuje v cirkuse. Zato Ben je Čistý. Jejich osudy se jeden den propojí a jejich život už nebude stejný jako dřív. Tato knížka je pro mě důkazem toho, že pokud máte vysoká očekávání na základě hodnocení ostatních, můžete být zklamáni. Jedná se o young adult fantasy, což už nejsem cílová skupina, ale i takovéto knihy si moc ráda přečtu a líbí se mi. K této mám dost výhrad. V knížce není nějaký extra svět, je to prostě jen a pouze rasová nesnášenlivost dovedená do extrému, co by mohlo nastat a nebo případně, co už nastalo v době druhé světové války. Příběh je hodně jednoduchý, žádné velké zvraty. Hlavní hrdina Ben, kterému má být cca 17 let, se v první třetině knihy chová jako desetiletý. Ze dne na den se z něj stane zamilovaný a rozhodný člověk, který ví, co má dělat a co má předat lidem za poselství. V cirkuse mi vadilo spoustu nereálných věcí, ať už to bylo několik žraloků a delfínů, které s sebou vozí ze štace na štaci, spoustu speciálních místností a šachet... A třeba i překlad, kdy se dva porotci označí za Mata a Pata, mi přijde prostě ujeté. Kniha je rozhodně čtivá. I když má 400 stran, přečtete jí za chvilku. Ale jinak mi nic nepřinesla a do dalšího dílu se pouštět nebudu. 2,5*/5*